Kumary

Kumary
jinak označované jako batáty, sladké brambory, v anglicky mluvících zemích je najdete pod jménem „yam“ a ve východní Africe jim říkají „ochránci dětí“, jsou výborným zdrojem beta-karotenu a antioxidantů. 

 Původně pochází z latinské Ameriky a k nám do Evropy je nepřivezl nikdo jiný, než Kryštof Kolumbus. Sladkých brambor je nad 400 druhů a můžete najít takové, které jsou skoro celé bíle, přes oranžové (ty jsou nejčastěji k dostání u nás), růžové a temně fialové. Oranžovější typy jsou bohaté na beta-karoten, fialové zase obsahují hromadu antioxidantů. Některé studie uvádějí, že jich mají dokonce třikrát více než borůvky.

Sladké brambory jsou tedy skvělým zdrojem vitamínu A (ve formě provitamínu beta-karotenu). Jsou také dobrým zdrojem vitamínu C (přes 30 % DDD ve 100 g pečené brambory), a manganu. Navíc jsou dobrým zdrojem vlákniny, vitamínu B3 a  B5, B6 , E a draslíku. Obsahují také zásobní protein „sporamin“, který má jedinečné antioxidační vlastnosti a působí tak proti volným radikálům.

Účinky na zdraví

Kumara působí jako antioxidant, proti zánětlivě, proti bakteriálně i proti plísním, zlepšuje hladinu krevního cukru, je vhodná při tvorbě a udržení kolagenu v těle, příznivě působí na bolavý žaludek, pomáhá při zácpě.

Konzumace kumary zvyšuje hladinu vitamínu A v těle, což je významné především u dětí, neboť hraje důležitou roli při vývoji kostí a buněk. U dospělých má jeho nedostatek nepříznivý vliv na zrak.

Jelikož kumara působí jako antioxidant, má její konzumace je prospěšná pro náš trávicí systém, neboť omezuje rizika, která vyvolávají těžká jídla, zbytky těžkých kovů v potravě a volné radikály. To je důležité především pro pacienty, kteří mají syndrom dráždivého tračníku.

Pigment obsažený ve sladkých bramborách působí protizánětlivě, především v tkáni mozku, ale i celého těla. Může mít i pozitivní vliv při předcházení roztroušené sklerózy, ačkoli k tomu je potřeba ještě další vědecké testování.

Na rozdíl od většiny jiných brambor a škrobu plných potravin, jsou kumary vhodné i pro osoby s Diabetem II. typu, neboť obsahují poměrně velké množství vlákniny a vařené mají velmi nízký glykemický index (GI 50).

Příprava a skladování

Při nákupu se vyhněte těm, které jsou v chladícím boxu, protože tam kumara ztrácí svoje výživové hodnoty. Pro skladování je nejlepší suché, chladné místo s dobrou cirkulací vzduchu a teplotě okolo 15 °C.

Nejlepší a nejšetrnější příprava je na páře. Dalším velmi vhodným způsobem je vaření, které uchovává dostatečné množství beta-karotenu a zároveň takto upravená kumara má téměř o polovinu nižší glykemický index než pečená nebo grilovaná. Dalším vhodným postupem je smažení. Doporučena je nízká teplota (93 °C) a přidání malého množství tuku (3 – 5g), díky kterému se v tucích rozpustný beta-karoten posléze bude v organizmu lépe vstřebávat. Malé množství tuku je vhodné přidat ke každému jídlu.

Upozornění

Kumary, stejně jako špenát a rebarbora obsahují oxaláty, jinak také šťavelany, které mohou přispívat ke vzniku ledvinových kamenů. Pokud máte neléčené problémy s ledvinami nebo žlučníkem, doporučujeme opatrnost, případně se této potravině raději vyhnout.

Sdílejte tuto stránku:
Share on FacebookShare on LinkedInPin on Pinterest