Rakytník pomůže při nachlazení a podpoří průdušky

Rakytník pomůže při nachlazení a podpoří průdušky

Rakytník řešetlákový – Hippophae rhamnoides

Je velmi nenáročný a mnohostranně užitečný pro permakulturní zahradu. Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem. Snáší velmi dobře sucho (nesmí ale zaschnout po vysazení, než zakoření!). Má daleko rozvětvený a hluboký kořenový systém. Vytváří kořenové výhonky, proto ho vysazujte jen tam, kde časem jeho rozrůstání nebude na obtíž, nebo nebude možné (nebude růst směrem do stínu větších stromů, přes uježděnou cestu, do louky atd.). Je ideální pionýrskou dřevinou na zpevnění dun, sutí, pro vytváření přírodních porostů na písčitých propustných půdách (např. rekultivace lomů).

Je to rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysadit samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět až deset samičích na jednu samčí. Pozná se hlavně na jaře, podle větších zárodků pupenů. Pyl přenáší vítr, nikoliv hmyz, takže opylovač musí být vždy po větru. To hlavně u větších výsadeb (zjistěte si, odkud u vás nejvíc fouká na jaře), pár rostlin u sebe se opylí i bez této designové promyšlenosti. Plody uzrají v září až v říjnu.

 

Sběr: plod, listy, větve

Plody obsahují asi 7 % oleje – cukry, pektiny, organické kyseliny, třísloviny, velké množství vitamínu C, vitamíny B, flavanoidy, A,D,F,K,P – rutin.

Listy a větvičky – složení je obdobné, ale v menším množstvím.

 

Zvláštní zmínku zasluhuje rakytníkový olej. Jedná se o přírodní koncentrát. Využití  – regeneruje epitel po popáleninách, omrzlinách, kožní onemocnění. Tlumí bolest, podporuje hojení ran.

 

Vnitřní užití – žaludeční vředy, protisklerotické onemocnění, střevní záněty.

Užití oleje – 4x denně po moka lžičkách při zevním užití 2 – 3x denně

 

Ostatní části můžeme použít na plicní, zažívací, jaterní či kloubní obtíže. Hojí sliznice, rozpouští hleny, reguluje krevní oběh. Podporuje imunitní systém, je to všeobecné tonikum.

Pozor je to adaptogen – tudíž zvyšuje odolnost organismu proti stresu a rostlina působí i detoxikačně.

Rakytníkové plody používáme jak syrové, sušené formou prášku. Rakytníkové plody obyčejně podáváme samostatně, listy mícháme spíše do směsi. V některých případech je třeba neutralizovat rakytníkový olej užitím hořčíku či  jedlou sodou. Bývá to zejména při léčbě peptického vředu.

Rakytník užíváme při nádorových onemocnění, zánětlivých a infekčních onemocnění, při oslabení, v rekonvalescenci, pro celkové zvýšení imunity.

Tato rostlina je mimořádně zajímavá svým obsahem vitamínů. Obzvláště vitamínem C a vitamínem A.

( Například v 1kg ovoce je jen vitamínu C a A obsaženo množství, odpovídající půlroční spotřebě.)

Kontraindikace není známa.

Upozornění – při nadměrné konzumaci čerstvé šťávy může vyvolat falešnou nespavost či pálení šťávy.

 

Recept na sirup  za studena

Bobule rakytníku propereme ve vodě, necháme okapat a pak propasírujeme.

Do šťávy přidáme cukr v poměru 1kg na 1 litr a mícháme do rozpuštění. Hotový sirup skladujeme ve tmě a chladu.

 

Sirup tepelně zpracovaný

Plody promícháme z krupicovým cukrem, kdy na jeden kilogram plodů spotřebujeme 60 dkg cukru. Necháme na 12 hodin odstát a poté povaříme. Šťávu přelijeme do sklenic, zavíčkujeme, zavaříme a uskladníme do chladu. Není – li sklípek tak jej dáme do lednice.

 

Rakytníkový olej

Při letních teplotách bude stačit louhovat rakytník v oleji tři týdny na okně, kde svítí slunce. Rozdrcené plody zalijeme olejem, budeme zahřívat na mírném ohni ve vodní lázni, a to po dobu 8 až 10 hodin. Opakujeme po 3 dny. Vodní lázeň vytvoříme tak, že do většího hrnku vložíme hrnek menší s rakytníkem a olejem. A abychom splnili všechna kritéria léčivosti, teplota při zpracování by neměla přesáhnout 50 °C.

 

Autor: Mgr. Dáša Škodová

Sdílejte tuto stránku:
Share on FacebookShare on LinkedInPin on Pinterest