V první části rozhovoru pan Karel prozradil, jak se na aromaterapii dívá on a v čem se liší přípravky pro lidi od těch pro zvířata. Své podnikání začal v Německu, a i přes nemilé zkušenosti s některými ze svých obchodních partnerů se mu podařilo zdárně vybudovat úspěšnou firmu i v naší domovině. Zajímalo mě, jaké byly jeho podnikatelské začátky, jak probíhá výroba jeho preparátů, které z nich má v oblibě a které by doporučil pořídit do domácnosti. Pokud zvažujete, že začnete podnikat, můžete se inspirovat jeho životním nadhledem a tendencí nehroutit se, i když se to okolo Vás všechno hroutí.

Svou firmu jste založil ve Spolkové republice Německo. Jaké byly Vaše podnikatelské začátky?

Musím říci, že krásné. Já jsem původně nechtěl nic vyrábět, já jsem k tomu byl okolnostmi donucený. Proto i ta odpověď, že jsem šťastnou obětí nešťastné doby. Když jsem začínal, tak jsem chtěl vyrábět kosmetiku na objednávku. Známí mě považovali za idiota, jelikož trh byl a je kosmetickými přípravky doslova přesycený. Jenže já jsem se držel úvahy, že když se podívám do obchodu s konfekcí, tak se nikdy nemůže prodat to vše, co se vyrobí. A přesto si “krejčíci” žijí nad poměry. A navíc mě bavilo, že jsem se mohl učit jen to, co jsem chtěl a potřeboval a nikoli to, co někdo píše v osnovách, jako tomu bylo ve škole. Z tohoto pohledu to byla krásná doba.

Bylo to těžké prorazit na trh v Německu?

Nebylo to těžké. Ale je to otázka přístupu a mentality. Já jsem třeba v Německu začínal s některými lidmi, kteří když za dva měsíce viděli, že nebudou hned bohatí a budou muset nejdřív makat, tak to vzdali.

Byla tam velká konkurence?

Tak konkurence je tam obrovská a vlastně žádná, protože tam nikdo nevyráběl kosmetiku na objednávku. Výhoda spočívá v tom, co dělám já, a to je poradna. Opět se dostáváme k zajímavé věci. Firma by poradnu dělat nemohla. Takže ji dělá soukromě pan Hádek. Poučený z minulosti, kdyby někdo něco říkal, já to dělám zadarmo, takže to není nedovolené podnikání.

Mě právě překvapilo, že na dotaz, který jsem napsala na Vaši poradnu, jste mi odpověděl Vy.

No a kdo by měl odpovědět?

No, v mém světě, v tom ideálním světě, by to takto mělo fungovat. Ale praxe je jiná.

To je silná, ale současně slabá stránka. Já už to dneska dělám nějakých pětatřicet let. A tvrdím, že i blbec za pětatřicet let získá nějaké znalosti a zkušenosti. A ve chvíli, kdy zaklepu bačkorama, tak tady není stejný člověk, který měl stejný život, přístup k informacím, stejné znalosti, měl stejné vyjadřovací schopnosti. Prostě ta individualita v tom je. Na jednu stranu je to výhoda, kdy to oslovuje lidi a firmu to žene stále dopředu. Ale na stranu druhou, jednou tady nebude Hádek, který to dnes dělá.

Čas na to někoho si vyškolit.

Já ještě nechci zaklepat bačkorama, to přísahám (smích).

Když se vrátím k těm začátkům, byli lidé k aromaterapii skeptičtí?

Vůbec ne. Vtip je v tom, že jsem zpočátku začínal s nemocnými lidmi, kterým doktoři nepomohli. Tam spíš bylo jiné riziko. Já na co sáhl, to se mi povedlo. Já si ze začátku připadal, jako Ježíš Kristus. (smích)

A jak to bylo s Vaším příchodem na český trh?

Před revolucí za mnou do Německa přijel můj bratranec Dr. Šedivý. Moc se mu to líbilo, tak si po revoluci udělal obchodní zastoupení mé firmy v Čechách. Ale bohužel jeho styl obchodování mi byl značně cizí, tak jsem se s ním rozešel. Pak jsem začal spolupracovat s paní Skopalovou, která se původně zabývala masážemi. Tady jsem ale bohužel opět narazil na chamtivé jednání. A víte, když je někdo najedený, tak je líný. Já jsem najednou stál bez ničeho s fůrou rozdělaných věcí. Takže jsem začal makat a dotáhl jsem je do konce. Kosmetiku s logem KH jsem zbavil konzervace, vznikly lecitinové krémy atd.

Zmínil jste, že díky různým faktorům, na které rostlina reaguje, je éterický olej, který se z ní vyrábí, pokaždé jiný. Je tedy vůbec možné vyrobit standardní výrobek?

A to je to, vyrábět standardní výrobek není žádoucí. Já bych nerad dopadl jako farmaceutický průmysl, který dělá standardní antibiotika, a ono to přestane fungovat. Ta rostlinka složení éterických olejů musí měnit, aby mikroorganismy, před kterými se chrání (např. před plísněmi), neustále přicházeli do kontaktu s jinou směsí biochemikálií, kterou neznají, nemohly si proti tomu vytvořit obranné látky, a aby se na to vývojově neuzpůsobily. V tom je ten celý trik. A proto nechápu farmaceutický průmysl. Lidé, kteří tam něco vyrábějí, nejsou žádní idioti, ti jsou velice chytří. Že je ale tato maličká věc nenapadne? I když ona je možná i napadla, ale tam jde především o peníze. A snaha vyléčit nemocného je, řekl bych, až druhořadá.

To souhlasím. Vy se nebojíte komentovat ožehavá témata zcela otevřeně. Stalo se Vám, že by Vám někdo za Vaše výroky například vyhrožoval soudem?

Já se držím jedné zásady. V České republice se vzhledem ke specifice zákonů musí rozlišovat, co je firma a co je soukromník. Firma třeba nemůže říct: “Vezmi si koupelový olej a můžeš si s tím léčit chřipku.”. Mně jakožto fyzické osobě to nikdo zakázat nemůže, ústava mi zaručuje svobodu slova. To je to, co dodnes vidím jako nedořešené, je otázka jestli se Ústava, tedy Svoboda slova, vztahuje i na právní osoby.

Na Vašich stránkách jsem se dočetla, že výroba Vašich produktů probíhá na objednávku. Je to skutečně i v dnešní době při tak velké firmě ještě možné?

To bylo na začátku. Ona už to dnes neumožňuje ani ta přiblblá legislativa. Tenkrát, když byste za mnou přišla, abych Vám namíchal nějaký krém, tak jsme poseděli, popovídali a namíchal jsem Vám cokoli. Dříve jsem měl ze zákona povinnost nepoužívat látky, které jsou v kosmetice zakázané jako například antibiotika, nebo nějaké drogy a další. Tyto látky spadaly do tzv. “Černé knihy”. Pak byla takzvaná “Šedivá kniha”, a tam byly látky, jejichž použití v kosmetice je omezené a u nich bylo stanoveno maximální množství. Sem spadají třeba vitamíny atd. To musel výrobce dodržet, jinak nikoho nic nezajímalo. Pak se to začalo zpřísňovat. Dnes musí být každý výrobek notifikován a certifikován, čímž se náklady vyšplhají až na sto tisíc a Vy musíte nejdříve spočítat, jestli si ten výrobek na sebe vůbec někdy vydělá. Takže vyrobit individuální preparát pro “paní Novákovou” přímo na její problém, to už bohužel dnes nejde. To je jedna věc.

Musí být ale notifikované a certifikované i obaly. Takže když máme například maximální obal “půllitr” a vy byste řekla, že byste to ráda odebírala v “litrovce”, tak já Vám řeknu, že to bohužel nejde. Protože já bych tu “litrovku” musel nechat odsouhlasit, za to zaplatit a pak se budete divit, že ta litrovka, protože je málo prodejná, je třeba o dvacet nebo třicet procent dražší, než dvě “půllitrovky”. A řeknete si, že nikoli legislativci, ale já jsem asi padlý na hlavu.

Byrokracie hýbe světem.

No. Teď třeba připravují zákon, který vychází z ochrany osobních údajů, kdy podnikatel bude muset po roce informovat zákazníka, že smazal jeho data. Tím likvidují podnikání.

Pak připravuji ještě další zákon. Vzhledem k tomu, že se v kosmetice používají látky, které mohou být hypoteticky nebezpečné, ty se musí všechny stanovit a my budeme muset uvádět, kolik preparátu máte nanést na jeden centimetr čtvereční pokožky. No, já netuším, jak si kdo změří obličej. A co třeba ženy, které občas trpí na otoky (smích)?

Jak dlouho trvá výroba některého z Vašich nejprodávanějších produktů?

Nejprodávanější je teď Orange Sanitol, který s kosmetikou nemá nic společného, tedy krom toho, že se vyrábí z kosmetických surovin. Jeho výroba netrvá nijak dlouho. Ale například výroba krému je mnohem náročnější. Představte si, že vyrábíte doma puding. U krému je trochu odlišná technologie. Nejprve se musí vše přesně navážit. Jako první se ohřívá takzvaná tuková fáze. Aby to nebyla jen tekutina, ale krém, tak se používá třeba včelí vosk nebo jiná látka, která tomu dává hustší, tedy krémovou konzistenci. Tuková fáze se musí ohřát na nějakých sedmdesát pět nebo osmdesát stupňů, podle toho, kterou látku zrovna používáte. Ohřívá se to ve vodní lázni. A díky dvojímu plášti, kdy uprostřed je voda, která se ohřívá, nemůže dojít k připálení. Pak dojde k přidání vodní fáze, emulgaci, homogenizaci a následnému pomalému chlazení. Takže když se to sečte dohromady, vyrobit jednu šarži krému může trvat takové tři hodiny. Není to ale pouze o té přímé výrobě. Následně se krém dává do plničky a začne se plnit do různých kelímků a dóz, etiketovat. To samozřejmě také chvíli trvá.

Kde a jak vybíráte suroviny pro své produkty?

Vybírám je po celém světě. Stejně tak, jako existují krajové speciality u nás, jako například znojemské okurky, tak je to i s éterickými oleji. Prostě, pánbůh ukáže a tady poroste nějaká rostlinka, které se tu bude dařit. Pak je otázka, jestli to člověk ví, nebo neví. A když to ví, může začít objednávat suroviny. Mojí výhodou je, že jsem původní profesí chemik. Jsem schopný posoudit analyticky certifikáty, poradím si trochu s chemickými vzorečky, a to vše je obrovská výhoda. Z toho pohledu jsem schopný obstarat nebo zvolit ty nejkvalitnější suroviny, které jsou k dispozici.

Můžete dát nějaký příklad?

Ale jistě. Například vysoce kvalitní eukalypt najdete v Austrálii, Čína ho má sice hodně, alehorší kvalitu. Výborný má i Španělsko. Rozmarýnový olej má vynikající Tunis atd. A jak už jsem zmínil dříve, za pětatřicet let i blbec získá informace a znalosti, ale jen pokud není vládním činitelem (smích).

Druhým dechem ale říkám, že veškeré informace by měl člověk brát jako zdroj, který si následně musí ověřit. Kvalitu nelze ověřit jinak než analyticky! Mnohdy se člověk vyjadřuje statisticky, ale ono to ne vždy sedí. Například levanduli zařazujeme do uklidňujících olejů. Ona je natolik uklidňující, že i snižuje krevní tlak. Ve chvíli, kdy ji dáte člověku, který má hypotenzi (pozn. autora patologicky snížený krevní tlak), tak to v něm může vyvolat agresi. Kde je pak ten uklidňující efekt? Toto je ale v podstatě výjimka, která se může týkat pěti procent lidí. Ale i tak říkám, “Nikdy, nikomu a ničemu nevěř a všechno si ověř”.

Máte svůj nejoblíbenější produkt?

Těch mám vícero. Například ten Orange Sanitol. To je univerzální čistič, který se vyrábí z pomerančového oleje, je to emulgované, s lihem a excelentně to čistí okna, dřevo, prakticky jakýkoli povrch, rozpustí to třeba žvýkačku, nebo fixy z kalhot. Když použijete nějaký chemický čistič, tak tu chemku člověk vdechuje. Tady vdechujete čistě přírodní éterický olej, který je naprosto neškodný. Jedinou nevýhodou je, že nerozpouští vodní kámen.

Teď mám novinku, která se jmenuje Orange Acidol. Ten je na vodní kámen super.

Já bych tu otázku ale trošičku rozvinul. Lidé na mých kurzech aromaterapie občas provokují otázkou, jestli tuto kosmetiku sám používám. Já nikdy nevím, co mám odpovědět, protože, když řeknu ne, tak je to špatně, a když řeknu ano, tak to taky není úplná pravda. Já jsem prakticky všechny preparáty vyzkoušel v době kdy se vyvíjely. Vzhledem k tomu že neustále něco nového vyvíjím, tak zkouším ty vyvíjené preparáty a nevidím důvod, proč bych měl používat něco, co už je dvacet nebo třicet let používané. Přesto jsou tu výjimky.Preparáty, které používám i nyní, jako třeba výše zmíněné čističe, nebo zubní olej.Ten používám jako první věc, když se probudím, dále koupelové, či sprchovací oleje.  

Jaké tři produkty z Vaší nabídky byste doporučil pořídit do každé domácnosti a proč?

Krom těch dvou výše zmiňovaných bych ještě vzpomenul preparáty pro intimní hygienu. U běžných produktů se používají tenzidy, které likvidují syntetickou mikroflóru a poškozují sliznice. Pro ženy jsem vyvinul HY-Intimu, Intimissa pro muže HY-Intim H, které tenzidy neobsahují.  Pak ještě Moskytol, to je excelentní repelentní přípravek, který také regeneruje pokožku. Ten jsem vyvinul na komáry, když jsem byl v Egyptě a nadále ho s potěšením používám.

Rozhodně by neměl chybět Levandulový éterický olej, protože ten je na všechno. Je na spáleniny, na poranění, likviduje živočišné jedy, staví krvácení, dezinfikuje. Když se spálíte, potřete to levandulí a zabalte do igeliťáku, aby se neodpařovala. Když Vás štípne vosa, stačí jedna jediná kapička, pořádně to držet a vůbec Vám to neoteče.

Vy jste studnice vědomostí.

Už tatínek mi říkal, “Kájo, Ty nejsi žádný malý pitomec” (smích).

Liší se Vaše role ve firmě dnes v porovnání s dobou, kdy jste firmu zakládal?

Tak jasně, protože na začátku jsem dělal úplně všechno včetně uklízečky. Dneska je na to pětapadesáti lidech. Výhodou je, že jsem si to prošel od píky, takže to, co dneska dělá pětapadesát lidí, prakticky všechno znám. Počínaje nákupem surovin, skladováním, laboratorní prací, úklidem, ježděním autem, prostě vše. Všechno člověk tak nějak nosí v hlavě a asi to tak musí být, když ta firma má fungovat. Řada věcí se dá delegovat. Ale poradnu si nedovedu představit, komu bych předal, aby to mělo tu úroveň, kterou chci, aby aromaterapie lidem pomáhala a neškodila jim. Nebo napsat článek. To je vlastně písemný obraz o tom člověku. I jiní ho mohou napsat dobře, možná i lépe, nebo naopak špatně, ale nikdo ho nenapíše “přesně takový”, chápete?

Jojo, chápu, jak to myslíte. Jste prostě jediný “Karel Hádek”.

No, přesně.

Pokračování v dalším díle: S panem Karlem Hádkem – o Karlu Hádkovi