Nádobí – to, které nechceme používat
Autor příspěvku: Kateřina Boesenberg

Nádobí – to, které nechceme používat

Jaké máte doma nádobí? Z jakého materiálu jsou vaše hrnečky, talíře, hrnce a pánvičky? A podle čeho nakupujete – podle kvality, ceny nebo nákupních trendů?

Sepsaly jsme pro vás krátký popis nejčastěji používaných materiálů a doufáme, že vám to pomůže ve vašem rozhodování.

Plast

Pokud se nejedná o vysoce kvalitní značku plastového nádobí a/nebo pokud není na nádobě napsáno bez BPA (Bisphenol A), tak plastové nádoby, hrnky, skleničky a jiné nádobí při zahřátí, při kontaktu s horkým olejem nebo octem a jinými látkami do potravin či nápojů uvolňují chemické látky. Jedná se o většinu plastových nádob, včetně PET lahví či různých umělohmotných krabiček na skladování potravin. Látky, a především BPA, které se do stravy a nápojů uvolňují, negativně ovlivňují hormonální hladiny v organismu a mohou být příčinou neplodnosti a nebo i závažnějších chorob, jako je třeba rakovina prsu. I u dětí hrozí narušení nervového systému, kognitivních funkcí či problémů s dospíváním.

V žádném případě proto nepoužívejte plastové nádoby na zahřívání pokrmů v mikrovlnce. Nedoporučujeme v nich ani marinovat a nakládat maso či jiné potraviny a nechávat je v nich přes noc na „rozležení“ či v nich horké či octové pokrmy pravidelně servírovat.

BPA je na 65 místě žebříčku nejtoxičtějších látek nebezpečných pro kojence a děti.

Teflon/non-stick

Teflon neboli non-stick pánve jsou relativně levné na pořízení a velmi populární. Nemusíte používat tuk a upravované pokrmy se nepřipečou. Dvě hlavní rizika používání teflonu jsou poškrábání teflonu a jeho zahřívání nad cca 220 – 250 stupňů Celsia. Někteří odborníci nedoporučují používat jednu stejnou teflonovou pánev déle než 3 měsíce. V momentě, kdy se anti-adhezivní „non-stick“ vrstva poškodí (což při pravidelném používání mají být právě 3 měsíce, nebo dříve při poškrábání či teplotách nad 250 stupňů Celsia), dochází k uvolňování tzv. polytetrafluoroetylenu (PFTE) a nádobí se stává zdravotně závadným. PFTE má prokázané škodlivé účinky na zdraví jedince, a podobně jako plasty může stát za vznikem chorob jako jsou hormonálně závislá onkologická onemocnění či neplodnost.

Měď

Měděné nádobí najdeme ve většině profesionálních kuchyní a blýská se v mnoha hollywoodských filmech. Velmi dobře přenáší teplotu, krásně vypadá a je populární (možná je populární, protože tak krásně vypadá?).

My si zde dovolíme souhlasit s jinými odborníky a i přes jeho oblíbenost jsme lehce konzervativní v jeho používání. Vaření přímo na měděném povrchu není úplně ideální, poněvadž se měď do pokrmu uvolňuje (nejvíce při kontaktu s kyselými látkami). To sice pro někoho může být přínosné (pokud trpí jeho nedostatkem), ale pro jiného zase ne (pokud ho má dostatek). Měď je stopový prvek, jedná se o mikrogramy, které náš organismus potřebuje a jsou to právě mikrogramy, které se z měděného nádobí při vaření uvolňují. Po jednom či dvou pokrmech toxicita mědi nehrozí, ale jeho pravidelné používání ovlivnit rovnováhu mohlo.

Hliník

Za posledních 10 let byl vliv hliníku na zdraví člověka zkoumán ve více než 100 klinických studiích. Spojitost se vznikem kognitivních poruch jako je Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba či demence byl opakovaně prokázaný. I přes pokusy různých výrobců kvalitu hliníku zlepšit, je riziko unikání hliníku do stravy při pravidelném používání stále vysoké. Zde není co dodat. Pokud máte doma hliníkové nádobí či příbory, ihned je vyhoďte.

Keramika – nádoby na pečení, terakotové nádobí, hliněné a vypalované hrnky na čaj

I při nákupu keramiky je třeba přemýšlet o tom, odkud výrobek pochází, poněvadž i zde můžete narazit na několik potenciálních rizik.

Jíl, ze kterého se keramika vyrábí, může být kontaminovaný, například arzenikem. Ten si na žebříčku toxických substancí drží první místo. Dále je důležité, aby byla keramika správně vypálena a tím se zamezilo uvolňování látek jako je hliník a silikon do organismu. A v neposlední řadě glazura. Některé glazury obsahují těžké kovy (kadmium a olovo) a chemické látky – barevné pigmenty, které dodávají glazuře barvu. Ty jsou pro náš organismus vysoce toxické. Kadmium je na sedmém a olovo na druhém místě na řebříčku toxických látek. U po domácku vyráběného nádobí se tento toxický potenciál zvyšuje kvůli dostupnosti produktu.

Z tohoto důvodu doporučujeme nakupovat keramiku pouze od renomovaných prodejců, kteří uvádějí, co přesně se ve výrobku nachází a zda je vhodný na konzumaci potravin či nápojů.

Žebříček toxických látek je převzat z oficiálních stránek ATSDR – Agentury toxických substancí a registru chorob