Bubáci z kohoutku
Autor příspěvku: Kateřina Boesenberg

Bubáci z kohoutku

Kohoutková je dobrá, ale má i svoje rizika.

 

Bubák číslo jedna: zdroj, potrubí a zástavba.

Je dobré vědět, odkud vaše voda pochází a jak se k vám dostane. Je zdroj čistý, berete vodu ze studny, jsou zde spodní prameny? Máte v okolí skládku, chemičku, čističku, průmyslovou zónu? Nebo voda pochází z nádrže a je čištěná? Dále je potřeba znát své trubky. Zdroj vody může být považován za relativně čistý, ale potrubí může propouštět nečistoty, může být staré, zrezivělé. U staršího potrubí může být struktura potrubí narušována i teplotou vody. Nikdy proto nepijte teplou vodu z kohoutku. Riziko bakterií, či uvolnění nečistot a toxických látek z potrubí s teplou vodou je zde daleko větší.

 

Bubák číslo 2 jsou těžké kovy a chemikálie.

Výpis pražské vody z dubna 2014 zaznamenal všechny čísla v přijatelných normách. Jenže, když nepočítáme minerální látky ve vodě obsažené, stejně jsme napočítaly 46 těžkých kovů, chemikálií, herbicidů, pesticidů, fungicidů, insekticidů a dalších  -cidů. Sice jsou pod limitem, ale jsou tam. A my ten limit často podceňujeme. Zatížení těžkými kovy a chemikáliemi je v dnešní době víc než časté. V momentě, kdy k tomu přidáme hliníkové nádobí, hliněné hrnky na kávu či čaj, pesticidy a čistící prostředky, smog, amalgamové plomby starší 15 let, barvy na vlasy, na nehty, deodoranty .. tak vaše denní dávka chemie o něco vyšší (o hodně vyšší).

Tělo má samozřejmě k dispozici detoxikační systémy, a je schopno se s těmito látkami částečně vypořádat, ale na takovýto nápor dnešní doby není geneticky vybaveno. Tyto systémy se vyčerpávají pokud jim pravidelně nepomůžeme doplnit látky, které je posilují, tak dříve či později v organismu vznikne nerovnováha vedoucí k nemoci. Těžké kovy si rády sedají do nervové soustavy (demence, Alzheimer, Parkinson), oběhové soustavy (snížená integrita tkání, zvyšují její křehkost – varixy, krevní tlak), zažívacího traktu (autoimunitní onemocnění zažívacího traktu) a oslabují štítnou žlázu.

 

Bubákem číslo 3 je fluor (a chlor a brom).

Fluorizace vody v první polovině 20. století s sebou přinesla řadu zdravotních potíží a proto je od roku 1958 v České republice zakázána. Fluor má jako stopový prvek ve zdraví člověka své místo – je ho třeba pro zdraví kostí a zubů, ale ve větším množství je pro nás nebezpečný. Dlouhodobý příjem nadměrně nepotřebné dávky fluoru může negativně ovlivnit vývoj nervové soustavy, kognitivních funkcí, mentální aktivitu a inteligenci. Spolu s bromech a chlorem patří do takzvané halogenní trojky, která je pro náš organismus toxická a oslabuje mimo jiné štítnou žlázu. (…i tuto trojku výpisu pražské vody najdete ..)   Bubáků je ve vodě víc než dost. Zkontrolujte trubky, kohoutky, zdroj. Zabrouzdejte na internet pro nejnovější výpis vody ve vašem okolí. A možná zjistíte, že investovat do filtru se vyplatí.

 

PS: My v HJ filtrujeme, aby se nám hliník neusazoval v mozkových závitech, rtuť neoslabovala naše zažívání nepříjemnými zažívacími příznaky a kadmium nám nezvedalo krevní tlak a oslabovalo žilní stěny a my se tak mohly věnovat psaní článků pro vás či vaření a vymýšlení nových receptů! Filtrované vodě zdar!   Váš team HJ