Role mikroživin v těhotenství – minerální látky
Autor příspěvku: Iveta Kulhánková

Role mikroživin v těhotenství – minerální látky

Minerální látky a stopové prvky

Ačkoli od 2. trimestru dostává plod z těla matky 200 – 250 mg vápníku denně, není nutné nijak výrazně navyšovat doporučenou denní dávku, neboť tělo těhotné ženy umí vápník vstřebávat až dvakrát efektivněji a v případě potřeby může využít zásoby uložené v kostech. Studie neprokázaly, že by zvýšená suplementace během těhotenství měla výrazně pozitivní vliv na zdraví kostí matky nebo dítěte. Jelikož pro správné vstřebávání vápníku je třeba přítomnost vitamínu D a parathormonu (hormon příštítných tělísek), doporučuje se buď užívání vápníku podpořit tímto vitamínem, případně adekvátním sluněním.

Několik studií naznačuje, že suplementace vápníkem během těhotenství snižuje riziko těhotenské hypertenze či preeklampsie u ohrožených skupin.

Chrom obecně podporuje činnost inzulinu, nicméně žádné studie zatím dostatečně neprokázaly jeho přínos v prevenci těhotenské cukrovky.

Potřeba jódu během těhotenství vzrůstá až o 45 %. Jód je potřebný pro správnou funkci štítné žlázy a produkci odpovídajících hormonů, které posléze ovlivňují i správný vývoj mozku plodu.  Nedostatek jódu může vést k zvýšenému riziku potratu, narození miminka s vrozenými vadami či mrtvého plodu a může poškodit vývoj mozku. V případě velkého deficitu může dojít k poruchám štítné žlázy a neurokognitivním defektům novorozenců, které mohou vést až ke kretenismu.

I potřeba železa během těhotenství výrazně vzrůstá, s přihlédnutím k tomu, že mnoho žen má nedostatečný příjem železa ze stravy, je nutné jeho hladinu monitorovat a případně doplnit. Železo je v těhotenství důležité především pro správný vývoj plodu a růst placenty a také proto, že v tomto období se množství krve v těle zvýší až o 50 % a tak je  železo třeba pro červené krvinky.

Nedostatek železa může způsobovat  anémii, ta může být způsobena i nedostatkem vitamínu B12, nicméně železo bývá hlavní příčinou. Anémie může v některých těžších případech vést až k úmrtí matky. Nedostatek železa pak může způsobovat nízkou porodní váhu novorozence či předčasný porod.

Pro lepší vstřebatelnost je vhodné užívat železo (organického původu) spolu s vitamínem C, esenciálními mastnými kyseliny a na lačno. Oproti tomu vstřebávání snižuje společná konzumace polyfenolů, které se nacházejí v čaji i kávě.  Užívání zinku spolu s železem může snížit vstřebávání zinku.

Adekvátní příjem hořčíku je nutný pro normální vývoj embrya a plodu. Nedostatek může způsobit předčasný porod a hraje roli při výskytu Syndromu náhlého úmrtí novorozenců. Hořčík bývá nitrožilně podáván jako prevence před záchvaty eklampsie které se mohou vyskytnout ke konci těhotenství nebo během porodu.

Zinek je další z kovů, které většinou těhotným ženám chybí. Jeho špatný nutriční status může vést k nízké porodní váze novorozenců, předčasnému porodu či porodním problémům. Zinek také ovlivňuje naše vnímání chuti, při jeho nedostatku se zvyšuje tendence solit a sladit, takže nastávající matka bude mít potřebu intenzivnějších chutí, které jsou většinou přítomny v nezdravých pokrmech. Nedostatek zinku tím pádem může mít negativní vliv na stravovací zvyklosti těhotné ženy a nutriční status dalších mikroniutrientů.

Vstřebávání zinku je negativně ovlivněno společným užíváním železa či kyseliny listové nebo nadměrných dávek vápníku.