Posledním dílu série „Men who made us thin“ si představíme další „zázračné“ diety, podíváme se, jak se změnil způsob stravování v tradičně zdravých zemích a jak si stojí potravinářské firmy proti těm tabákovým.
Poslední trháky v dietách
KE, jinak taková upravená ketogenní dieta. Pacient po 10 dní přijímá pouze tekutou stravu – hadičkou v nose, napájenou z nádobky s rozpuštěným čistým proteinem, kterou si nosí stále s sebou. Terapie stojí zhruba 350 GBP a výsledky jsou pofidérní. Kevin Trudeau se proslavil svojí knihou “The weight loss cure they don’t want you to know about”, která je dodnes světovým bestsellerem. Je to tak trochu konspirační kniha vycházející z toho, že vláda a potravinářské firmy nechtějí, abychom byli štíhlí, protože pro ně je populace s nadváhou výhodnější. Jeho metoda vychází z diety ze 60tých let, která povoluje jen velmi malý příjem kalorií a doporučuje několik dalších kontroverzních praktik. Rizika takového způsobu stravování a případné negativní dopady na zdraví pacientů autora nijak netrápí.
Od zoufalých manželek po domorodce v Brazílii
Navzdory všem možným dietním doporučením jsme mnohem tlustější, než tomu bylo v 50tých letech. Nejprve byly diety zaměřeny na americké ženy v domácnosti, které si chtěly vylepšit postavu, ale postupně, s rozvojem globalizace, se přesouvají do rozvíjejících se zemí, protože i tam lidé trpí nadváhou víc než kdy dřív. Například v Brazílii je hubnutí skoro tak aktuální jako fotbal. Každý rok je okolo 100 000 Brazilců diagnostikováno s obezitou, nejčastějším řešením je pak chirurgický zákrok, který podstoupí ročně až 70 000 lidí, což je druhé nejvyšší číslo po USA. A každým rokem počet operací roste o 10 %. Důvodem, proč dříve štíhlé národy nyní tak rapidně přibývají na váze je, jak jinak, fastfood. Je nezdravý, je na každém rohu a navíc je známkou luxusu. V Brazílii jedí ve fast foodech manažeři, protože je to IN. Třeba proto, že meníčko v McDonaldu stojí v Sao Paulu dvakrát více, než v Londýně. Fast food a polotovary nahradily tradiční stravovací zvyklosti mnoha lidí po celém světe. Problémem je, že zpracované potraviny jsou bohaté na kalorie, ale ne na živiny. Podle expertů je právě tohle hlavní příčinou obezity mnoha lidí v rozvíjejících se zemích.
„Máme problém s váhou kvůli jídlu, které nás na každém kroku obklopuje. A když si vybíráme, většinou volíme tu snazší cestu – zpracované polotovary před čerstvou stravou.“
Korporace versus my
Pokud se nezmění prostředí ve kterém žijeme, těžko se změní naše stravovací návyky. Jídlo je dostupné téměř kdykoli a lidé, podobně jako jakýkoli jiný druh, si vybírají jednoduchá řešení, protože je snazší dát si sendvič s majonézou, než si zkoumat, kde si na ulici budete moci umýt jablko. Mnoho mezinárodních společností (jako Pepsi Co. nebo Coca Cola) se ve své komunikaci zaměřují na to, že i ony pomáhají světu být lepší a zdravější. Snaží se ukázat, že jsou součástí řešení, ne příčinou problému, nicméně pořád jsou obchodními společnostmi jejichž hlavním cílem je zisk. A tak když se Pepsi v roce 2006 rozhodla přeladit na zdravější notu, pokles v prodejích ji přiměl vrátit se k osvědčenému receptu jak uspokojit akcionáře. Mnoho odborníků v případě potravinářských koncernů vidí analogii s tabákovým průmyslem. Některé potraviny a jejich nadměrná konzumace nám škodí, stejně tak jako kouření. A zástupci obou stran jsou si toho vědomi. Například z jedné ze zpráv z týmu Philippa Morrise vyšlo najevo, že potravinářské firmy se mají připravit na to, že na ně brzy někdo podá žalobu kvůli obezitě. A tak se problému postavily čelem, využívajíc podobné strategie jako tabákové firmy (vědecké studie o neškodlivosti výrobků, zastrašování, boj proti komunitám, které chtějí omezit spotřebu některých potravin, agresivní reklama směrem na děti…). Jak v USA, tak ve Velké Británii, se jakékoli pokusy o regulaci spotřeby nezdravých potravin střetly s masivní protestní kampaní financovanou potravinářskými společnostmi. Například v americkém Richmondu utratily korporace přes 4 milióny USD za antikampaň proti dani na slazené nápoje.
Jak dál
V boji proti obezitě je nejdůležitější prevence, proto je potřeba již nyní se zaměřit na mladou generaci a naučit děti zase správně jíst. Například v západním Midlands, což byl jeden z nejtlustějších regionů Británie, se velmi zlepšují. Zavádí se víc ovoce a zeleniny do škol, kde děti soutěží, která třída ho sní nejvíc, nebo si například nejprve vybírají ke svému obědu zeleninu a pak až hlavní jídlo. Tj. vyberou si zda květák nebo brokolici a pak co k tomu. A funguje to výborně. Změnit zaběhlé způsoby je a bude obtížné, pohodlí a tlak zvenčí jsou hlavními faktory, které hrají proti nám.