Pro koho jsou dobré diety 1. díl
Autor příspěvku: host

Pro koho jsou dobré diety 1. díl
V roce 2012 publikovala stanice BBC dokument Men Who Made Us Fat, a u nás na webu si o něm můžete přečíst v článcích nazvaných Proč jsme tlustí. Loni přišla stanice s podobným dokumentem, jenž se nyní místo do klasických potravinářských gigantů obouvá do autorů a propagátorů různých diet. Všechny díly vám přetlumočené přineseme v sérii článků Pro koho jsou dobré diety.

  Díl první je o mužích, kteří slíbili splnění snu o krásné postavě, vydělali miliony, ale jejich zákazníci mají stále nadváhu.

27 milionu Britů drželo v uplynulém roce dietu či počítalo kalorie, ačkoli ne všichni měli nadváhu. Z šesti dotázaných každý věděl, kolik kalorií má jejich take-away jídlo. Paradoxně ani jeden z nich neměl nadváhu. Kalorie počítá a kontroluje se většina Britů.

„Většina diet obvykle nefunguje a čím víc jich zkoušíme, tím tlustší nakonec skončíme.

  Co říká výzkum Profesorka Traci Mann z univerzity v Minesotě se posledních 20 let věnovala studiu stravování a pracuje mj. i pro NASA. Během svého mnohaletého výzkumu dospěla k závěru,  že diety nefungují, resp. že nevedou dlouhodobě k významnému úbytku na váze. Až dvě třetiny lidí, kteří drželi dietu, nakonec naberou svoji váhu zpátky, nebo dokonce po dietě přiberou.

Ve 40letech profesor Andel Keys zkoumal, jaký vliv bude mít dramatické snížení příjmu potravy na sledované osoby. Omezil jejich kalorický příjem na 1500kcal denně, což je zhruba množství doporučené pro neaktivní drobnou ženu, rozhodně ne pro statné sportující muže. Zkoumaní muži samozřejmě výrazně zhubli, nicméně s dramatickým úbytkem na váze se dostavily vedlejší účinky jako podrážděnost, odcizení od ostatních osob, nechuť ke komunikaci a společenskému chování a celkové zhoršení psychického stavu. Po ukončení experimentu všichni opět přibrali, ovšem víc, než kolik byla jejich původní váha. Tento výzkum jasně ukázal, že omezení příjmu potravy nevede k dlouhodobému snížení váhy, přesto v té samé době přišel boom diet.

Tabulky Ve 40letech statistik z pojišťovny MetLife, Louis Dublin, došel k zjištění, že lidé s nadváhou umírají dříve a tak podle svých statistických tabulek stanovil doporučenou ideální váhu, pro pětadvacetiletého člověka, do které se ovšem měla vejít i 40letá paní. Ze dne na den měla místo 15 % nadváhu hned celá polovina americké populace. Tento tabulkový přístup, zcela odhlížející od jakéhokoli zdravotního hlediska, posléze přijala i americká vláda a zdravotní instituce.

“Selhání zákazníků byl recept na úspěch v podnikání

Nejen, že ze dne na den ztloustla polovina Ameriky, ale skoro polovina Ameriky se najednou začala stydět za svoje tělo a lékaři doporučovali snížit hmotnost i lidem, kteří to ve skutečnosti vůbec nepotřebovali, pouze na základě jakési statistické tabulky. Kult štíhlosti podpořil i nový styl v módě, kdy Christian Dior přišel s modely pro superštíhlé modelky. Ideální pas měl obvod 45 cm a modelky i běžné ženy se dusily v super upnutých korzetech.

Nový podnikatelský obor Uměle nastavené parametry dokonalé postavy a nespokojenost s vlastní postavou vytvořily ideální prostředí pro nové podnikatelské záměry. V Roce 1959 byl uveden na trh nápoj Metrecal, první z hubnoucích nápojů vůbec. Každá plechovka obsahovala nízkokalorický nápoj, který měl nahradit dvě jídla denně. V reklamě mj. zaznělo “… pokud jste jedním ze dvou lidí, kteří mají nadváhu …”, což ještě zvýšilo tlak na psychiku populace. Metrecal nebyl prezentován jako zdravotní nápoj, ale jako něco lifestylového, nápoj, bez kterého se neobejdete a který dotváří váš image. A tehlá začalo být držení diet záležitostí módy.

Netrvalo dlouho a následovaly další produkty, od Last Chance Diet (u které se prokázal velmi negativní vliv na zdraví a bylo doporučeno, aby pacienti s dietou skončili a navštívili svého lékaře), přes “Slim Fast” (u nás jste se s ním mohli setkat pod názvem Ultra Fit and Slim). Slim Fast od Daniela Abrahama představovalo vylepšenou recepturu předešlých proteinových nápojů. Tento byl cenově dostupnější a chuťově mnohem lepší než konkurence. Se sloganem “dva koktejly denně a k tomu jedno zdravé jídlo” jsme se setkali i u nás a stále zabírá. Ovšem sám autor přiznává, že je potřeba nejen držet dietu, ale upravit i svůj životní styl.

“Diety, to je podnikání založené na sebeobviňování

  V roce 1959 profesor z newyorské Rockefellerovy University, Jules Hirsch, publikoval zásadní studii o tom, jak a proč je lidský metabolismus ovlivněn dietami. Dospěl k závěru, že když ztratíme hmotnost moc rychle, tělo bude mít pocit že hladoví a tak udělá maximum pro to, aby ztracené zásoby nabralo zpátky. Diety zabírají v krátkém časovém horizontu, ale většina lidí nabere zpět svoji původní váhu během dvou let. Tento jojo efekt je velice nebezpečný, protože ovlivňuje nejen naše tělo, ale i  naši psychiku a dostáváme se tak do začarovaného kruhu neustálého přibírání a shazování váhy.

“Pokud dieta funguje jen krátkodobě, je to výhodné pro její autory, neboť vědí, že zákazníci se vrátí a znovu si koupí jejich výrobek, aby opět zhubli.

  Ještě v 60tých letech byly diety založené hlavně na omezení příjmu potravy, dokud nepřišel Robert Atkins, autor slavné atkinsonovy diety, který tvrdil, že bude jíst co chce a stejně zhubne. A podařilo se mu to, vyloučením sacharidů ze svojí stravy. Tento nový přístup ke stravování byl velmi dobře přijat laickou veřejností, neboť najednou nebylo nutné počítat kalorie, nicméně oficiální autority byly zásadně proti. Atikns se bránil výsledky, ale po jeho smrti kritici konstatovali, že nakonec výrazně přibral a zemřel na srdeční onemocnění.

Dalším aktuálně velmi populárním autorem je Pierre Dukan, který mj. pomohl dostat se do formy i rodině Kate Middleton, když se chystala její svatba. I jeho dieta omezuje sacharidy a pod svým jménem nabízí celý komplex pomůcek, knihy, potraviny, výživové doplňky. A sám říká “Dieta je nástroj, ale musíte sledovat celou filosofii a když nezměníte svůj životní styl, tak neuspějete”.

Člověk by neměl hubnout sám a tak úspěšná dietářka Jean Nidetch začala pořádat přednášky o tom, jak zhubla a dala vznik jedné z nejznámějších organizací, které se zabývají hubnutím, Weight Watchers (WW). Z WW vznikla úspěšná franšízová organizace, která se spíš než dietami zabývá životním stylem. Podle jejich vlastních statistik si váhu pět let po skončení diety udrží pouhých 16 % osob. Původní finanční ředitel WW prohlásil, že kdyby diety fungovaly, nefungovalo by jejich podnikání. Současní představitelé WW říkají, že představa, že lidé budou dodržovat dvanáctitýdenní program a pak se vrátí ke svému starému životnímu stylu a udrží si novou váhou, je značně naivní a musíte toho změnit mnohem víc, než jen svůj jídelníček na tři měsíce.

Národní zdravotní organizace v UK nabízí lidem s nadváhou komerční programy na zlepšení jejich zdraví. Smutné je, že z 1000 lidí si jich po dvou letech pouze 62 zachová novou váhu. Po pěti letech je to už jen 10 osob.

Diety a hubnutí jsou značně rozšířené pojmy už na prvním stupni základních škol, což vede k mnoha psychickým problémům a také k poruchám příjmu potravy u dětí.

„Diety a hubnutí jsou jako závislost, na začátku je euforie a radost a na konci skepse, dokud nezačnete znovu.

  V dalším díle se podíváme jak je to se cvičením a léky.