Hmyz jako strava budoucnosti?

Hmyz jako strava budoucnosti?

Co mají společného saranče, moučný červ, vosa nebo třeba chroust? Mimo jiné to, že jsou bohaté na vysoce kvalitní bílkoviny. Jejich obal obsahuje látky, které působí jako přírodní antibiotikum.

 

Kdo nakrmí 9 miliard hladových krků?

Podle odborníků bude muset planeta Země do roku 2050 uživit 9 miliard lidí. Stále rostoucí populace, urbanizace a rozšiřování střední třídy vede ke zvýšené spotřebě potravin, a to především živočišných zdrojů bílkovin. Podle predikcí se má potřeba potravin zvednout až o 70 %. Již dnes dochází ke stále horečnatějším debatám, jak si s tímto nelehkým úkolem poradí stávající intenzivní styl zemědělství. Na zvýšenou potřebu chovu dobytka nebo drůbeže nebude nejspíš dostatek místa. Podle FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) nám trn z paty mohou vytrhnout právě obyvatelé luhů a hájů. Ano, řeč je o hmyzu jako potravě, neboli entomofágii. Hmyz na rozdíl od chovu hospodářských zvířat nezabere tolik místa. Celková negativa spojená s jeho chovem jsou výrazně nižší než u větších zvířat. Zajímavé je také srovnání krmných dávek. Například cvrček spotřebuje k produkci stejného množství bílkovin šestkrát méně krmiva než hovězí dobytek, čtyřikrát méně než ovce a dvakrát méně než prasata nebo brojleři. Dalším argumentem je i nepopiratelně vyšší rozmnožovací schopnost hmyzu.

 

Lepší cvrček v žaludku nežli šváb v lednici!

Výživové hodnoty však mluví za vše. Hmyz obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny, u některých druhů hmyzu jako je např. chroust, je obsah tuku velice nízký. A nezanedbatelný je i obsah minerálních látek a vitamínů. Porovnáme-li 100 g masa se stejným množstvím hmyzu v syrovém stavu, pak včela obsahuje skoro 2x více bílkovin než pečené kuřecí stehno s kůží. Cvrček má naopak zhruba 18x více železa než restovaná vepřová panenka. A oproti steaku z hovězí svíčkové má takový chroust zhruba 11x méně tuku. Obal hmyzu obsahuje chitin, který má positivní vliv na obranyschopnost organismu.

Se šípkovou nebo se zelím?

V Asii nebo Jižní Americe s pojídáním hmyzu rozhodně problém nemají. Například v Mexiku je hmyz řazen mezi národní jídla. Proč tedy pojídání cvrčků, moučných červů nebo například sarančat není v našich krajích běžné? Brání nám v tom časté předsudky a odpor k jejich konzumaci.

Lidé si často myslí, že je hmyz špinavý a přenáší různé nemoci. Hmyz určený k jídlu je chován na specializovaných farmách a před jeho konzumací se nechává řádně vytrávit. S předsudky a strachem Vám může pomoct přední český šéfkuchař Petr Ocknecht, který se dlouhodobě věnuje dané problematice, osvětě i praktickým degustacím. Je libo cvrčka na másle nebo švába v těstíčku?

Podobné lahůdky Vám připraví šéfkuchař Milan Václavík, jehož delikatesy jsme ochutnaly v pražské restauraci I love mama na přednášce o entomofágii spojenou s degustací. A jak hmyz chutná? Asi by to nikdo nečekal, ale strach a obavy jsou opravdu zbytečné. Většina hmyzích specialit, které jsme vyzkoušely, měla velice příjemnou oříškovou chuť. Škála je však široká, od jemné chuti cvrčků a sarančat, přes chuť připomínající ryby (larvy vodního hmyzu) až po příchuť celozrnného chleba (mouční červi). Pokud byste si chtěli připravit některou hmyzí dobrůtku doma, můžete se inspirovat kuchařkou Kuchyně hmyzem zpestřená.

 

Nebojte se švába nic…

Hmyz s velkou pravděpodobností zcela nenahradí hospodářský dobytek chovaný na jídlo. Nicméně by se mohl stát nedílnou součástí jídelníčku západní civilizace buď v podobě vysoko proteinových svačinek, nebo jako kvalitní proteinový prášek, který se může přidávat do jídla. Další alternativou může být hmyz, jako krmivo pro zvířata. Ať tomu bude jakkoli, přínos je nezpochybnitelný, výhody nemalé a chuť jedinečná. Tak nemějte žádné obavy a vyzkoušejte některou z hmyzích specialit. A nezapomeňte nám o tom napsat, budeme rády.

Sdílejte tuto stránku:
Share on FacebookShare on LinkedInPin on Pinterest